Vznik a zánik trati Ostrava - Karviná

Po přípravách, ať už stavebních nebo administrativních, byla trať MDOK zprovozněna 6.4.1909. Mimo jiné, byla také vybudovaná vlastní elektrická centrala v Petřvaldě ( u dnešní autobusové zastávky Petřvald, Parcelace - viz. Současný stav náležitostí trati MDOK ), jelikož jednání o dodávce elektřiny některým z okolních podniků byla neúspěšná.

Trať vedla z Karviné, od budovy hlavního nádraží Košicko - bohumínské dráhy ( dnes Karviná - Doly ), přes Orlovou, Petřvald a Radvanice do Moravské Ostravy, na dnešní Smetanovo náměstí. Trasa dráhy byla vhodně volena územím kolem dolů a dalších podniků, i osídlením obcí ( oproti železnici, která vedla po okraji kamenouhelné pánve ). Linka měla 15 stanic a zastávek na hlavní trati.

Obě světové války ovlivnily provoz. Byly to především celní kontroly a umístění prostředků dráhy na území pod různou správou.

V roce 1919 došlo, při přepravě vojska, z důvodu přetěžování trati, k poruše na elektrocentrále. Ta byla týden mimo provoz.
V pozdějších letech se navíc ukázalo, že je vhodnější získávat energii i z cizích zdrojů. Do centrály v Petřvaldě byl proto, od roku 1926, dodáván proud Moravskoslezskými elektrárnami.

Rovněž během II. světové války se projevil dopad rozdělení území. Došlo také k poškození trati a příslušenství na několika místech. Po válce však byl provoz obnoven v celém rozsahu.

V roce 1949, v červenci, byla trať začleněna pod Dopravní podnik města Ostravy ( DPMO ). Ten provádí v následujících letech úpravy k provázání úzkokolejek MDOK a Slezských zemských drah ( SZD ).

Po předchozích úpravách a přeložkách si stavba sídliště Karviná - Stalingrad ( dnes Nové Město ) vynutila také prodloužení tratě. K tomu došlo v květnu roku 1953 a stojí za zmínku, že prodloužení bylo ukončeno smyčkou, která byla jediná v celém úzkorozchodném systému drah.
V této době měla trať přes Petřvald největší délku, 25 km, 31 stanic a zastávek a v celé síti DPMO ( tedy včetně bývalých SZD ) bylo provozováno 6 úzkorozchodných linek.

Poté však následuje omezování dopravy.

1.srpna 1953 zavedl DPMO l.č.9 z Hranečníku na Novou huť Klementa Gottwalda ( NHKG ). Trať nebyla úzkorozchodná a nebyla propojena s normálněrozchodným systémem v centru města. Z toho vyplývaly komplikace. Jednak při přestupu cestujících při cestě do Ostravy na úzkorozchodnou tramvaj - l.č.11, jednak při dopravě tramvají k opravám ( převážely se na podvalnících ). Proto byla postavená nová, normálněrozchodná, trať z Hranečníku k divadlu na Smetanově náměstí. Normálněrozchodná a úzkorozchodná trať si však stále překážejí díky křížením.
Vyšší frekvence z centra k NHKG vedla ke zdvoukolejnění úseku l.č.9 mezi divadlem a Hranečníkem a ukončení l.č.11 na Hranečníku.

Uvažovalo se o výstavbě dvoukolejné tratě do Orlové a také o dalším rozšiřování normálněrozchodných tratí DPMO mimo město. V důsledku důlní činnosti však pokračovalo omezování provozu, tentokrát z karvinské strany.

Byly sice prováděny opravy, a to za provozu, avšak rostly náklady a nároky na řidiče tramvají. Navíc důlní činnost ovlivnila výstavbu nádraží Košicko - bohumínské dráhy na novém místě. Proto byla omezena i tramvajová doprava k původnímu hl. nádraží. Nejprve, v roce 1961, byl zrušen úsek na sídliště Stalingrad. V roce 1964 přestaly jezdit tramvaje ke starému nádraží.
Trať byla zkracována také díky rekonstrukci silniční sítě v oblasti Karviné. Překážela a spojení autobusy se tehdy jevilo efektivnější.

Z Hranečníku jezdily tramvaje později k Jindřichově kolonii v Karviné a poté jen do Petřvaldu, na zastávku Dělnický dům.
Bývalá trať MDOK je zrušena v červnu 1967.